Jaderná válka na československých hranicích

V první polovině 60. let 20. století americká armáda vyvinula a zavedla do své výzbroje několik typů jaderných min. Těmito minami byly od roku 1964 vyzbrojené speciální ženijní týmy americké armády rozmístěné na území Západního Německa. Úkolem těchto (ve své době) supertajných jednotek bylo, v případě útoku Varšavské smlouvy proti NATO, jadernými výbuchy zatarasit cestu masám komunistických tanků valících se do Západní Evropy.

Americký speciální ženijní tým (tzv. atomoví ženisté) nedaleko hranic.

V roce 1964 byla do americké výzbroje zavedena mina Special Atomic Demolition Munition (SADM) s jadernou hlavicí W54 o ekvivalentu mohutnosti výbuchu 0,01 – 1 kilotuna. Mina vážila 74 kilogramů a z výzbroje byla vyřazena v roce 1989. K použití miny byly připravovány i týmy amerických speciálních sil, které by byly shozeny na padácích na území států Varšavské smlouvy, kde měly jadernými výbuchy ničit důležité cíle (mosty, přehrady, tunely, zodolněná velitelská a komunikační stanoviště atd.)

Přepravní kufr miny Special Atomic Demolition Munition (SADM). Celkem bylo vyrobeno 300 kusů těchto jaderných min.

Dalším typem miny zavedené v roce 1965 byla Medium Atomic Demolition Munition (MADM) s jadernou hlavicí W45 o ekvivalentu mohutnosti výbuchu 1 – 15 kilotun. Mina vážila 181 kilogramů a z výzbroje byla vyřazena v roce 1986.

Američtí vědci s jadernou hlavicí W45 (vlevo) a přepravním obalem (vpravo) miny Medium Atomic Demolition Munition (MADM).

Mina Medium Atomic Demolition Munition (MADM) se skládala (z leva doprava) z přepravního obalu, jaderné hlavice, kódovaného časovače a rozbušky.

Pokud by se československé jednotky převalily přes západoněmeckou hranici, zcela nepochybně by americké speciální ženijní týmy použily své přidělené jaderné miny k zatarasení šumavských průsmyků a zastavení jejich postupu. Americké jednotky rozmístěné na hranicích byly totiž ve značné početní nevýhodě a musely by vybojovat čas jednotkám dále ve vnitrozemí, aby se stačily rozmístit do svých bojových postavení.

Americké tanky M48 Patton nedaleko československých hranic při zaujímání bojových pozic, během nácviku bojového poplachu.

Plánovaný postup pro první den války (D1) z válečného plánu Československé lidové armády z roku 1964. Byl by, zcela nepochybně, zastaven americkými jadernými minam. (1.A – 1. armáda ČSLA, 4.A – 4. armáda ČSLA)

Kdyby se plány komunistických generálů vyplnili, mohli jsme se dočkat atomových hřibů nad Šumavou a následného jaderného holocaustu, ve kterém by zanikl nejen český národ, ale velice pravděpodobně, i celý život na Zemi.