V Afghánistánu prohráváme! Skutečně?

S oblibou si čtu "zasvěcené" analýzy různých krajně levicových nebo pravicových amatérských "stratégů" s dvouletou (nebo roční, popřípadě modrou knížkou) základní vojenskou službou a praxí v „šůrování rajónů" o tom, jak dostává NATO v Afghánistánu „na frak". Tito "vojevůdci" často sebejistě vydávají svá přání za realitu. Jejich heslem je „Čím hůře, tím lépe!". Nehodlám jim brát jejich iluze, avšak jasná a podložená fakta hovoří o opaku. Stačí porovnat statistiky bojové činnosti Sovětské armády a NATO, na území Afghánistánu.

Vrak sovetského tanku T-55 v Afghánistánu.

Sovětská armáda zahájila bojovou činnost v Afghánistánu v prosinci 1979 (do té doby se tam nacházela pouze skupina vojenských poradců a jejich rodinných příslušníků, čítající několik stovek osob). Na vrcholu nasazení Sovětské armády v Afghánistánu (v roce 1985), se na jeho území nacházelo 108 800 sovětských vojáků. V roce 1988 začalo stahování Sovětů a v únoru 1989 opustil Afghánistán poslední sovětský voják.

Po dobu nasazení (9 let a 1 měsíce) byly ztráty Sovětské armády následující:

celkem

Sovětské ztráty nezahrnují 697 nebojových úmrtí (nemoci, nehody atd.), ani 572 příslušníků KGB a 28 příslušníků Ministerstva vnitra.

Oproti tomu, NATO zahájilo bojovou činnost v Afghánistánu v říjnu 2001. V současné době (k dubnu 2009) se na jeho území nachází 58 390 koaličních vojáků .

Od roku 2001 do současnosti (7 let a 7 měsíců) byly koaliční ztráty následující:

celkem

Co z toho vyplývá?

Ztráty NATO (a dalších nečlenských zemí, které se na operaci podílejí) jsou v průměru 10x nižší, než ztráty Sovětské armády. Lze konstatovat, že v některých letech byly celoroční ztráty NATO nižší než průměrné měsíční sovětské ztráty.

Vyhráváme? Nevím. O tom rozhodne historie. Ale rozhodně si zatím nevedeme špatně...