Ruský medvěd už zase řve

Nedávno ukončené rusko-běloruské vojenské cvičení Západ 2009, které se odehrálo poblíž polských hranic, mělo ofenzivní charakter. O této skutečnosti informovala řada českých i zahraničních médií. Skutečně ruskému medvědovi, po "mírové misi" v Gruzii v minulém roce, narostl apetit nebo jde o standardní show pro domácí publikum?

Cvičení Západ 2009 (aby všichni pochopili, kterým směrem má fiktivní rusko-běloruský "protiútok" směřovat)  se účastnilo 63 letounů, 40 vrtulníků, 470 bojových vozidel pěchoty, 228 tanků a 234 dělostřeleckých  a protiletadlových systémů.

V první pětidenní fázi cvičení (od 18.9 do 22.9.2009) bylo nasazeno přibližně 100 bojových letounů a vrtulníků a účastnilo se ho 12 600 příslušníků ozbrojených sil obou států, jejichž hlavním úkolem byla "příprava a plánování obranných operací oblastních sil." Jinými slovy - scénářem měla být polská invaze do Běloruska (z vojenského hlediska čirá fantasmagorie), kterou mělo podpořit povstání etnických Poláků na běloruském území (jinak, na tom samém území, které baťuška Stalin v roce 1939 Polsku ukradl). Po "odražení polské agrese a potlačení polských seperatistů" přešly rusko-běloruské síly do "rozhodného protiútoku a vylodily se na polském pobřeží." O tom, zda tento "protiútok" měl skončit až ve Varšavě, kde by byla následně dosazena loutková "lidová" vláda, je možné pouze spekulovat. Dokumenty polského ministerstva obrany však hovoří o tom, že "většina nacvičovaných situací nasvědčuje o vyloženě ofenzivním charakteru cvičení."

Kromě jiného je pozoruhodný i počet cvičících vojáků - těsně pod hranicí 13 000 osob, což je číslo při jehož překročení se, dle mezinárodních smluv, musí cvičení účastnit i zahraniční vojenští pozorovatelé. 

Druhá fáze (od 23.9. do 29.9.2009) byla zaměřena hlavně na procvičování součinnosti velitelských orgánů pro dosažení maximální efektivnosti společných oblastních systémů protivzdušné obrany Ruska a Běloruska a interoperability v rámci informačních a datových sítí a součástí integrovaných systémů protivzdušné obrany obou zúčastněných států. Ruské ministerstvo obrany upřesnilo, že se druhé fáze cvičení účastnily mimo jiné i taktické bombardovací letouny Su-24M Fencer a strategické bombardovací letouny Tu-22M3 Backfire (oba typy jsou nosiče taktických jaderných střel).

Pikantní na celé akci je, že se uskutečnila v době 70. výročí útoku Rudé armády na Polsko, stejně tak, jako nedávné oficiální přepisování historie (ve kterém byli ostatně vždy Rusové mistři)  plukovníka Sergeje Kovaljova z Ústavu vojenských dějin ruského ministerstva obrany. Ten ve svém článku nazvaném "Výmysly a falzifikace v hodnocení role SSSR v předvečer a na počátku druhé světové války" tvrdí, že za rozpoutání nejkrvavějšího konfliktu v dějinách může Polsko, protože odmítlo německé požadavky začlenit město Gdaňsk do Německa a vybudovat exteritoriální dálnici a železnici jako koridor spojující Východní Prusko s Německem. Tyto Hitlerovy požadavky článek označil za "naprosto umírněné". "Všichni, kteří nepředpojatě studovali dějiny druhé světové války, vědí, že začala kvůli odmítnutí Polska uspokojit německé požadavky," tvrdí Kovaljov, oficiální historik současných ruských ozbrojených sil.

Osobně si nemyslím, že je potřeba z vojenského hlediska přeceňovat právě zakončené cvičení. Přestože byly nacvičovány ofenzivní činnosti, tak ani Rusko, ani Bělorusko nemají především logistické a ekonomické zázemí k jakýmkoli agresivním "dobrodružstvím" ve Střední Evropě. Ruské ozbrojené síly jsou technologicky zaostalé (poslední větší množství moderní techniky bylo nakoupeno koncem 80. let - od té doby se jedná pouze o desítky kusů), s obrovským množstvím neprovozuschopné techniky a právě uprostřed velice nepopulární vojenské reformy (drastické snižování zejména počtu důstojníků a generálů). Celá tato vojenská taškařice však byla především politickým signálem určeným jak vlastnímu, tak cizímu obyvatelstvu: Ruský medvěd tu pořád je a vy, bývalí vazalové, s ním radši počítejte!

A to je pro mě o důvod více, proč velice bedlivě sledovat zájem různých ruských "krycích firem" (za nimiž ve skutečnosti stojí tajné služby SVR a GRU) o české strategické podniky a průmyslová odvětví (jaderná energetika, tranzit ropy a plynu, mezinárodní letecká doprava atd.). Tam, kde to totiž často nejde vojensky, lze mnohem lepších výsledků dosáhnout ekonomicky...

"Obranný" námořní výsadek na fiktivním polském pobřeží

Invaze = "obranná operace" dle logiky ruských generálů