Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo (za) nás jednou bude zabíjet?

15. 12. 2009 7:30:00
Kyborg - kybernetický organismus neboli kříženec člověka a elektronického stroje. Tak zní definice toho, co nás čeká v budoucnosti vojenství, při hledání nových způsobů, jakými povedeme válečné konflikty. Nenechte se mýlit, ta budoucnost není daleko. Již klepe na dveře.

Jedním z prvních kroků ke "zjednodušení" válečných konfliktů bylo zavedení bezpilotních letounů (tzv. UAV), které se masově rozšířily v technologicky vyspělých armádách zejména v 90. letech 20. století. Nyní přichází doba implementace bezpilotní technologie na pozemní stroje (tzv. UGV) - zatím zejména průzkumné nebo zásobovací, do budoucna však zcela určitě bojové.

mule.jpg

Vizualizace amerického FCS (Future Combat System), který však byl z finančních důvodů zrušen.

Zajímavou a samostatnou kapitolou je však vývoj technologií, které by měly zvýšit bojovou hodnotu vojáků na válčišti.

V listopadu tohoto roku převzalo Výzkumné, vývojové a technologické středisko (NSRDEC) U.S. Army od firmy Lockheed Martin neupřesněné množství exoskeletů HULC (Human Universal Load Carrier), k provedení vojskových zkoušek. Hlavním důvodem vzniku HULCu je poskytnutí převahy jeho budoucím uživatelům zvýšením jejich síly a vytrvalosti nad případným nepřítelem.

hulc1.jpg

Voják vybavený HULCem je schopen rychle překonávat těžký terén se značnou zátěží.

Exoskelet HULC, vážící 13,6 kg, se skládá z nezávisle hydraulicky poháněné vnější titanové kostry, která se anatomicky přizpůsobuje spodním končetinám svého uživatele, mikropočítače a zdroje elektrické energie. HULC umožnuje uživateli, dlouhodobě a v jakémkoli terénu, nést náklad vážící více než 90 kg. Pohyby uživatele jsou přenášeny pomocí senzorů připojených k mikropočítači na servomotory, které následně aktivují exoskelet. HULC umožnuje, kromě jiného, hluboké předkony a plížení. Modulární konstrukce HULCu dovoluje výměnu vetšiny součástí v polních podmínkách, bez nutnosti odborné technické pomoci.

hulc2.JPG

K HULCu je možné připojit i externí rameno, kterým lze zdvihat těžká břemena, jakými jsou např. munice, ženijní konstrukční prvky, náhradní díly pro bojová vozidla atd.

HULC je však zatím pouze jedním z prvních praktických řešení, jak vytvořit kybernetického (nebo spíše bionického) vojáka. Pokud bude skutečně zaveden do výzbroje, další technologické nástavby budou, zcela nepochybně, následovat - senzorické, paměťové a komunikační moduly (a později implantáty). Vojáci se tak budou postupně (mluvíme o dlouhodobém horizontu) stávat stále více stroji a stále méně lidskými bytostmi.

A tak je dobré se zeptat: Kdo (za) nás jednou bude zabíjet? A nestane se, touto robotizací a digitalizací, z války pouhá počítačová hra, kterou budou politici hrát rádi a pravidelně?

Vždyť zabíjet bude přeci tak snadné!

Autor: Dušan Rovenský | úterý 15.12.2009 7:30 | karma článku: 21.19 | přečteno: 3272x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 21.15 | Přečteno: 458 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.11 | Přečteno: 257 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 6.03 | Přečteno: 87 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice trochu chybí.... fyzika, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 19.96 | Přečteno: 513 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.20 | Přečteno: 531 | Diskuse
Počet článků 49 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 6997

Násilí, holá síla, vyřešilo v dějinách mnohem více než kterýkoli jiný faktor. Opačný názor je jenom toužebné očekávání v té nejhorší podobě. Národy, jež na tuto základní pravdu zapoměly, vždycky platily svými životy a svobodou. - Robert A. Heinlein (Hvězdná pěchota)

Autor publikuje v periodiku
ATM - Armády, technika, militaria


Mé vybrané odborné články můžete číst na Scribd a serveru On War / on Peace.

 

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.