V průběhu 1. světové války (také nazývané Velká válka) byly v okolí starobylého belgického města Ypry (vlámsky - Ieper, francouzsky - Ypres) sváděny úporné boje. Flandry, kde se Ypry nacházejí, byly posledním regionem Belgie, který se německým vojskům nepodařilo plně obsadit. Spojenečtí vojáci zde úporně bránili tento strategicky důležitý kus země, který otevíral přístupy k přístavům na pobřeží Lamanšského průlivu - městům Dunkerque a Calais. Kolem Yper se odehrály čtyři velké bitvy, z toho dvě z nich v prvním roce války.
Nejznámější z výše uvedených čtyř bitev je pravděpodobně tzv. Třetí bitva o Ypry nebo také Bitva o Passchendaele. Na spojenecké straně se jí účastnily britské, kanadské, novozélandské, jihoafrické a francouzské jednotky. Ofenzíva byla zahájena dne 6. června 1917 a jejím cílem bylo překonat německou obranu u vesnice Passchendaele a následně rozšířit průlom k belgickému pobřeží a obsadit tamnější přístavy (o kterých se Britové mylně domnívali, že slouží jako německé ponorkové základny). Zároveň měl tento útok ulehčit francouzkým úsekům fronty, které byly blízko k úplnému zhroucení.
Přesto, že bylo počasí v době bitvy poměrně příznivé, stalo se Passchendaele synonymem pro smrt a utrpení v blátě. Celý region Flander se rozkládá na podmáčené půdě s vysokou hladinou spodní vody a naprostá většina odvodňovacích kanálů byla zničena dlouhodobou bojovou činností obou stran. Prakticky všechna střetnutí v okolí Yper se tak odehrávala v močálech, které nevysychaly ani v období letního sucha. Navíc extrémně těžká dělostřelecká příprava Spojenců přeorala terén takovým způsobem, že se změnil na bezedné moře tekutého bahna. Tato palba však Němcům příliš neuškodila, neboť jejich jednotky byly dobře zakopány v kvalitně postavených zákopech a betonových bunkrech.
Po více než pěti měsících, po dobytí Passchendaele, se spojenecký útok zastavil a rozpadl. Skutečný rozsah obětí obou stran zůstává dodnes předmětem diskuze, avšak střízlivé historické odhady hovoří o 450 000 padlých a zraněných Spojencích a 270 000 Němcích. Spojenci tak postoupili asi 8 kilometrů za cenu 140 000 zmařených lidských životů. Paradoxní a tragické na celé bitvě je to, že o čtyři měsíce později (v průběhu tzv. Čtvrté bitvy o Ypry) Němci ztracené území znovu dobyli zpět. A to v průběhu pouhých tří dnů.
Passchendaele je otřesným dokladem úplné nesmyslnosti celé Velké války a naprotým pohrdáním životy vlastních vojáků. Obrovské počty obětí, takticky bezvýznamné územní zisky a otřesné podmínky, ve kterých boj probíhal, se staly odstrašujícím příkladem děsivosti moderní války.
Britští vojáci procházejí zbytky lesa v okolí flanderské vesnice Passchendaele.
Zničená krajina, utopená v moři bahna a posetá troskami - to bylo bojiště u Passchendaele.
Budování zákopů při obraně Yper.
Odsun raněného britského vojáka od zázemí.
Pohled na radnici v Yprách v roce 1919 (vlevo) a dnes (vpravo).
Památník padlým belgickým vojákům v Yprách.
Menen Poort - yperská městská brána vybudovaná v roce 1927 jako památník 54 896 vojákům Britského společenství národů, jejichž těla nebyla nikdy nalezena a zůstávají do dnešního dne nezvěstní.
Menen Poort se jmény nezvěstných, jejichž množství Vás ohromí.
Zde si teprve uvědomíte obrovské mrhání lidskými životy a nesmyslnost celé Velké války.
Řada za řadou těch, jenž zůstali ležet v polích flanderských...
... a jejichž příbuzní a potomci nezapomínají.
Vlčí máky za padlé a nezvěstné.
Britský hřbitov na yperských hradbách.
Památník padlým irským vojákům u vesnice Messines.
Britský hřbitov Derry House No. 2. Mnoho vojáků je pohřbených poblíž svých bývalých obranných postavení, jako v tomto případě (farma v pravé části snímku).
Britský hřbitov Hedge Row Trench byl v průběhu války tak přeorán dělostřelbou, že po jejím skončení se ostatky zde pohřbených vojáků nikdy nenašly. Z tohoto důvodu jsou náhrobní kameny symbolicky umístěny do kruhu.
Britský hřbitov The Bluff, poblíž bývalého obranného postavení Sanctuary Wood.
Foto: Autor (současné) a archív (historické)
Zdroje: World War One Battlefields
